Vladimír Prokeš

Vladimír Prokeš,život v kostce. Jak jsem poznal princeznu a vílu ??

11. 06. 2010 16:51:19
úryvek.: O pár let starší děvče mě tam vodí, hezká příjemná a krásně voní. Cesta pěšky hodinu tam a zpět, někdy z toho bylo hodin pět. Mezí lesy v půlce cesty, studánka tam je.... Pak mne ta slova divná napadla, kdybych ji šel doprovodit jestli by se nebála ? Jak odpověděla pro mne bylo hodně matoucí. ,, Ty musíš !!! Tvůj doprovod až k domu, je vlastně žádoucí '' Tak jsem tedy s koprněl,netušil jsem proč bych měl ? Kdo to píše a kdo jsem ? Jméno:Vladimír Prokeš; Adresa:Masarykovo nám. 97/1; 586 01 Jihlava1; Datum narození:12.7. 1967; Místo narození:Jihlava; Národnost:česká; Rodinný stav: rozvedený Osobní zájmy: Rodina,děti a vše hezké kolem života. Mám rád své lásky dívky, ženy, poezii. S tím souvisí má tvorba, protože rád dělám radost začínám psát. Trochu o životě lásce a starostech ostatních. Trochu se zajímám o internet, počítač-tabulky EX CEL Bohužel jak to bývá u nás raků nečiní nám problém něco vymyslet a vytvořit. Většinou však pro svou pomalost a lenost máme problém s tím abychom své dobré myšlenky dokončily. tj. :-) jo a děti, ty mám +3 jak to kdo bere... Syna a dvě dcerky. Mám je rád asi všechny stejně. Jak jinak mezi dětmi nejde dělat rozdíly, někdy sice zlobí, aby se nám připomněly ... No nebyli jsme jiní ..

Malý životopis

Tak nějak ve skratce

Jméno: Vladimír Prokeš

Adresa: Masarykovo nám. 97/1

586 01 Jihlava1

Telefon: To snad radši né

E-mail: TEN POD FOTKOU UŽ JE :-)

Datum narození: 12.7. 19_ _

Místo narození: Jihlava

Národnost: česká

Rodinný stav: rozvedený

Vzdělání:

1973 - 1978 ZŠ Helenín

O pár let starší děvče mě tam vodí, hezká příjemná a krásně voní.

Cesta pěšky hodinu tam a zpět, někdy z toho bylo hodin pět.

Mezí lesy v půlce cesty, studánka tam je. U ní sedím a nevnímám svět.

1978 - 1981 ZŠ Jihlava Demlova II

Druhý stupeň je tu školní, a mě se hlavou jen holky honí.

Marně hledá vhodná slova, naše třídní paní Mašátová.

,,Matematiku a češtinu to Láďa nezná, ale v bohyních se vyzná.''

1981 - 1985 SOU Strojírenské II Dolní Jiřetín

(No tak ten už není sluply ho doly to je tím,

vzpomínám na krásné učitelky s dojetím)

Obor.: Mechanik opravář pro stroje a zařízení



Něco málo abych připsal o své osobě.

Na internátě v městečku Meziboří, tam studentským se láskám daří.

Měl jsem spoustu kamarádek, dívek a žen přesto...

Amor lásky mi zůstal utajen.



Poznal jsem princeznu a vílu.

Tak přišlo léto 1985 já byl doma na Jihlavsku zpět

Tam láska na třešních mne potkala, byla to princezna a víla má.

Bál jsem se ji zkřížit svět a stáhl jsem se radši zpět.

Však dívčina ač mladá, světa neznalá, půl rok si na mne počkala.

Dělilo nás tehdy pět dlouhých let. 13 a 18 ten nepoměr nešel nevidět. :-(

Zastavilo se mi ten den srdce, které vzplálo láskou nepoznanou.

Osud tomu tak asi chtěl,abych ji radši neviděl.

Vojna a osud nás dohromady daly

Na podzim podle práva, vojna si nás tedy brala.

Tak jsem do Jihlavy po dlouhé době zase jel,

něco říkalo mi abych místo oslavy a pití domů šel.

Na náměstí jako bych s kameněl,divný pocit v zádech měl.

Otočil jsem se k autobusu a dívku krásnou uviděl.

Neznal jsem ji , přesto jako by jsme se dlouho znaly

důvěrně jsme si povídaly jako dobří známí.

Pak mne ta slova divná napadla,

kdybych ji šel doprovodit jestli by se nebála ?

Jak odpověděla pro mne bylo hodně matoucí.

,, Ty musíš !!! Tvůj doprovod až k domu, je vlastně žádoucí ''

Tak jsem tedy s koprněl,netušil jsem proč bych měl ?

Někdo na tebe čeká tak proto.

Vše mi záhy vysvětlil ten anděl v dívčím těle a teplém svetru.

Dovedla mi totiž mou vílu princeznu Ivetku svou sestru...

Osud tomu chtěl

Strávil jsem sní dlouhý krásný večer na skále nad řekou

Odvedl ji domů a ...v hospůdce složil pro ni první báseň.


Autor: Vladimír Prokeš | karma: 9.03 | přečteno: 1063 ×
Poslední články autora